Technické údaje Posádka: 1 pilot Rozpětí: 9,924m Délka: 9,02m Výška: 2,6m Plocha křídel: 16.05m² Hmotnost prázdného letounu: 2 247kg Vzletová hmotnost: 3 148kg Výkony Maximální rychlost: 620-680km/h Cestovní rychlost: 590km/h Dostup: 12 000m Počateční stoupavost: 17-22 m/s Dolet: 650km, s přídavnými nádržemi 1000km
Informace Messerschmitt Bf 109 měl +- 10 verzí (A, B, C, D, E, T, F, G, H, K) Verze A: 20 až 30 strojů označených jako prototypy nebo zkušebné. Byly vybavené dvojcí kulometu 7.92mm MG 17 v horní části motoru. Pohon dřevěné dvojlisté vrtule obstrávaly motory Jumo 210B ,C a D. Verze B: Byly vybavené třemi kulomety 7.92mm MG 17 v horní části motoru (třetí kulomet se ve Španělsku odmontovál kvůly nespolehlivosti). Pohon kovovou dvojlisté vrtule obstrávaly motory Jumo 210D o výkonu 680k. Verze C (Cäsar): C-1: Motor Jumo 210G o výkonu 700 k s přímym střikovaním. Čtveřice kulometů MG 17, které byly zabudované v horní časti krytu motoru a v naběžných hranách křídel. Vyrobeno 58 kusů. C-2: Byl vybaven pátým kulometem MG 17 ráže 7,92 mm střílejícím osou vrtule. C-3: Byl vyzbrojen dvěma trupovými kulomety MG 17 a dvěma kanóny MG FF ráže 20 mm. C-4: Výzbroj shodná s variantou C-1. Byl přidán kanón MG FF ráže 20 mm střílející osou vrtule. Verze D (Dora): exportní verze Bf 109 C, která měla být vybavá motory Daimler-Benz DB 600.Nakonec byl k pohonu využíván spolehlivější motor Jumo 210D nebo Jumo 210G. Základní výzbroj byla tvořena čtyřmi kulomety MG 17 ráže 7,92 mm. U těchto letounů byly testovány nové kulomety MG 131. Vyrobeno bylo 647 letounů Maximální rychlost verzí C a D dosahovala cca 470 km/h. Verze E (Emil): Motor Daimler-Benz DB 601 s třílistovou vrtulý. Od začatku vlky patřily mezi nejlepší stíhačky světa. Celkem vyrobeno okolo 6 000 letounů. Je celkem 20 variant této verze (E-0, E-1, E-1/B, E-2, E-3, E-3a, E-3/B, E-4, E-4/B, E-4/BN, E-5, E-6/N, E-7, E-7/N, E-7/Z, E-7/U1, E-7/U2, E-7/U3, E-8, E-9) Verze E dosahovala maximální rychlosti mezi 550 - 570 km/h v závislosti na výzbroji a výkonu motoru. Verze T (Toni): Hlavní změnou bylo zvětšení rozpětí na 11,08 m, zesílení konstrukce trupu v místě, kde se mezi pátou a šestou sekcí nacházel úchyt pro katapult, a přistávací hák. Po složení křídla nepřekračovalo rozpětí 4,59 m. Výzbroj byla tvořena buď čtyřmi kulomety MG 17 ráže 7,92 mm (dva v trupu, dva v křídle), nebo dvěma kulomety MG 17 a dvěma křídelními kanóny MG FF. Byly 3 varianty (T-0, T-1, T-2) Maximální rychlost verze T byla 570 km/h. Verze F (Friedrich): Zpevněná zadní čast trupu, ostruhové kolečko polozatahovatelné, zkráceny náběžne hrany na křídle, změněná kontrukce klapek. Bylo 9 variant (F-0, F-1, F-2, F-2/U1, F-2/U2, F-3, F-4, F-5, F-6) Verze F byla velmi výkonná. Maximální rychlost se pohybovala od 615 m/h (Verze F-1 a F-2) přes 634 km/h (verze F-3 a F-4 s motorem s omezeným výkonem na 1200 k) až po 660 km/h (verze F-3 a F-4 s 1350 k motorem) ve výšce 6 200 m. Verze G (Gustav): Motor DB 605A o výkonu 1 475 k. První verze nesly dokonce stejnou vyzbroj. Byla o něco těžší než Friedrich, to se projevovalo o něco vyšší pádovou rychlostí a ze začátku měly Gustavy problémy s motorem Daimler - Benz DB 605A, který se přehříval a došlo k mnoha nehodám, později se problém podařilo odstranit. Bylo 12 variant (G-1 ,G-2 ,G-3 ,G-4 ,G-5 ,G-6 ,G-7 ,G-8 ,G-9 ,G-10, G-12 ,G-14) Výkony verzí G byly poměrně různorodé - záviselo na typu a výbavě letounu. Maximální rychlost verze G-2 dosahovala 665 km/h ve výšce 7 200 m. U verzí G-5 a G-6 poklesla na 655 km/h v 6 600 m, zatímco u verzí G-10 a G-14 vzrostla na 680-695 km/h. Verze H: Výšková verze Bf 109 V roce 1943 vznikla verze Bf 109 H-0 přestavbou verze Bf 109 F. Pohon zajišťoval motor DB 601 E-1 se zařízením GM-1. Letoun měl zvětšeno rozpětí o 2 metry. Změny na podvozku letadla a mnohé další změny. Další verze Bf 109 H měla motor DB 605 a uvažovalo se i o motoru Jumo 213. Bojové nasazení je doloženo u pár strojů,[zdroj?] celkový počet vyrobených kusů není znám. Verze K (Kurfürst): Bf 109 K měl být výkonnější nebo alespoň stejně výkonný jako nejlepší spojenecká stíhací letadla konce války. Výzbroj byla zesílena nahrazením kanónu MG 151/20 kanónem MK 108 ráže 30 mm střílejícím dutou hřídelí motoru, dva kulomety MG131 ráže 13 mm zůstaly zachovány nad motorem. Hlavní změna byla nová verze motoru Daimler- Benz, DB 605D Bylo 5 variant (K-2, K-3, K-4, K-6,K-8) Verze K byla poslední a nejvýkonnější verzí. Maximální rychlost s použitím MW 50 dosahovala 715 km/h v 7500 m. Některé zdroje uvádí 728 km/h v 7 000 m. Maximální rychlost bez požití MW 50 se pohybovala mírně pod 700 km/h. Stoupavost byla cca 24,5 m/s. Výzbroj 2x 13mm kulomet MG 131 1x 20mm kanon MG 151/20 (nebo 1x 30mm kanon MK 108) 1x 300l přídavná nádrž nebo 1x 250kg bomba nebo 4x 50kg bomby 2x Wfr. rakety 2x 30mm kanon MK 108 pod křídly 2x 20mm kanon MG 151/20 pod křídly
