Technické údaje Posádka: 1 pilot Rozpětí: 11.11m Délka: 9,66m Výška: 3,92m Nosná plocha: 20.5m² Hmotnost prázdného letounu: 3 645kg Vzletová hmotnost: 4 928kg Výkony Maximální rychlost: 750km/h Dostup: 12 000m Stoupavost: 750 m/min Dolet: 850km
Informace Kjúšú J7W byl prototyp stíhacího letounu kachní koncepce japonského císařského námořního letectva, vyvíjeného v období druhé světové války. Šinden byl vyvíjen na objednávku japonského císařského námořnictva, jako odpověď na nasazení nových amerických těžkých, bombardérů Boeing B-29 Superfortress, jejichž nálety na Japonsko působily značné škody. Přestože byl objednán námořnictvem, měl operovat především z pozemních základen. Aerodynamická koncepce kachního letounu byla před stavbou prototypu testována na kluzácích, označených MXY6. Křídlo letounu se nacházela v zadní partii trupu a kachní plochy byly na přídi. Stabilizátory byly v polovině délky křídla. Motor byl umístěný na zádi a poháněl vrtuli, která byla v tlačném uspořádání. Předpokládalo se, že Šinden bude výkonný a obratný přepadový stíhač, ale do konce války vznikly jen dva prototypy a pouze jeden 3. srpna 1945 skutečně vzlétl. Vznikl také projekt proudovým motorem poháněná varianta Šindenu, označená J7W2, ale zůstal jen na papíře. Dochovaný první prototyp je dnes k vidění v National Air and Space Museum ve Washingtonu D.C.. Výzbroj 4x 30mm kanon typu 5 až 120 kg pum
